Cesta do Aarhusu

15. února 2008 v 12:48 | Klára
Můj odjezd byl poněkuď hektický. Po silvestrovských oslavách se ráno vzbudit, dostat se domů, tam pobalit svých pár posledních švestek a mazat s krosnou, baťůžkem a velkým kufrem na nádraží. Vlak jsem chytla jen tak tak...V Praze rychle něco sníst a pospíchat na Florenc, odkud mně a dalším třema spolužákům z PřF jel autobus do Kodaně. Cesta autobusem Praha - Kodaň trvá asi 14 hodin, z toho asi hodinu a půl na trajektu, kde je všechno děsně drahé, ale zase si člověk může očichat všechny možné parfémy v duty free shopu :)
V Kodani nás autobus vyložil přímo u hlavního vlakového nádraží, což bylo moc dobře. Docela si neumím představit, že se vleču přes město s veškerou svou bagáží. Náš přesun do nádražní haly připomínal stěhování národů, ale nakonec jsme to nějak zvládli.
Pak nás čekalo asi dvouhodinové zevlování po nádražní hale, než otevřou pokladny, abychom si mohli pořídit slevovou kartu na dánské dráhy a koupit si jízdenku. Při čekání jsme viděli opilé Švédy, Gróňany, různé brzdomovce a podivné existence. Prostě skoro jako doma ;)
Formuláře na slevovou kartu byly v dánštině, takže jejich vyplnění bylo více než intuitivní, ale nakonec to dobře dopadlo. Koupili jsme si jízdenky a nasedli do vlaku. Samozřejmě do špatného vagonu, který byl o třídu vyšší. Průvodčí nás naprosto slušně vyhodila a my se přesunuli do vagonu, který je ve třídě "standart". Jediný rozdíl byl v nápise, který byl nad dveřmi, a v počtu obsazených míst. Jinak naprostý luxus!
Po dvou a půl hodinách vlak zastavil v Aarhusu, a my celí rozespalí vylezli i s veškerou bagáží z vlaku a dívali se po našich mentorkách. Ty jsme objevili téměř v zápětí. Jen pro vysvětlení, "mentor" je student ze stejné fakulty, na kterou jste se přihlásili. Má vás na starost, pomůže s ubytovám, provede vás po škole, ukáže co a jak...
Nechaly jsme si s Janou věci v úschově na nádraží a Malene, tak se naše mentorka jmenuje, nás vzala na pořádnou snídani, prohlídku města a kampusu. Pak jsme si vyzvedli klíče od ubytování a Malene naložila nás a všechny naše věci do svého minivozidla a rozvezla nás do našich nových domovů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petrit Petrit | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 18:21 | Reagovat

Jo jo , moje řeč

2 evík evík | E-mail | 13. dubna 2012 v 17:55 | Reagovat

Díky,díky konečně mi někdo lidsky přiblížil život v Kodani, kde jsem byla pouze půl dne cestou ze Švédska s cestovkou. Byl to pouze takový ochutnávkový bonbonek. Od té doby stéle toužím se tam vrátit na delší dobu a navzdory svému věku se nevzdávám a doufám že se mi to podaří.Zdraví EVa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama